Jaký druh medu je nejlepší a jak poznat ten pravý

JAKÝ MED SEŽENEME V OBCHODĚ?

Nabídka medu v obchodech je různá. Můžete koupit med přímo od včelaře, med od zpracovatelů, směs medů ze zemí EU a mimo EU, český med, pekařský neboli průmyslový med a například medovou pochoutku. Jaký je mezi těmito medy - „nemedy“ rozdíl?

U Českého medu musí být země původu ČR, dále parametry medu musí splňovat normu jakosti č. ČSV 1/1999 - Český med (obsah vody do 18 %, hodnotu HMF do 20 mg/kg). HMF - hydroxymetylfurfural je ukazatelem čerstvosti, správného skladování a teplotního zpracování medu. Hodnota HMF v čerstvém medu se pohybuje kolem 0 – 4 mg/kg a časem se zvyšuje. Šetrné rozehřátí medu zvyšuje HMF cca o 3 mg/kg. Vyšší hodnota HMF než je norma ukazuje na nešetrné, několikráte opakované rozpuštění medu, či nevhodné dlouhotrvající skladování za vysokých teplot. Norma HMF pro ostatní med je 40 mg/kg.

Pekařský med (průmyslový) není určen k přímé spotřebě. Může mít vyšší obsah vody (může kvasit) nebo může být přehřátý – bez vitamínů, enzymů a dalších prospěšných látek. Je samozřejmě podstatně levnější než klasický med. U nás v nabídce takový med určitě nenajdete.

Směs medů ze zemí EU a mimo EU. Jedná se o označení země původu medu, ovšem jestli je med z Číny či jiné země, se nedozvíte. Pro takové medy je stanovena hodnota HMF do 40 mg/kg, což je dvakrát vyšší než u českého medu. Včely mohou trápit různá onemocnění, nejčastěji je to varroáza. Včelaři na celém světě toto onemocnění potlačují různými přípravky: přírodními i syntetickými. V některých zemích používají na potlačování moru včelího plodu antibiotika, která jsou ale v ČR zakázána. Tyto léčivé přípravky se mohou dostat do medu, což už mnohokrát prokázala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) (Zdroj: www.potravinynapranyri.cz; jednalo se o dovozové medy se zemí původu mimo EU.) I kdyby byl takový med v přijatelné kvalitě, dopravou ze vzdálených zemí v přehřátých kamionech či lodních kontejnerech velmi ztrácí.

Pro spotřebitele nejnevhodnější je tzv. medová pochoutka. Jedná se o směs medu a různých glukózo-fruktózových sirupů a dalších látek. Cenově jde o nejlevnější výrobek. Cena sirupů je velmi nízká (nižší než u cukru), a pokud bychom přepočetli hmotnostní procento medu na cenu za kilogram medu, dostáváme i několikanásobně vyšší cenu než u medu.

Proč je med přímo od včelaře nejlepší volbou?

Největší zárukou kvality jsou medy zakoupené přímo od včelařů. Med je přímo od zdroje, naproti tomu medy z tržní sítě projdou procesem nákupu, převozu, skladování,zpracování a balení, což jejich kvalitu výrazně snižuje. Velice často mají nevyhovující parametry, nebo jsou pančovány náhražkami, neméně časté je falšování země původu – dovozové medy jsou označovány jako české, často se v nich vyskytují rezidua farmakologicky aktivních látek, např. již zmiňovaných antibiotik, která jsou v EU zakázána.

Med je druhou nejčastěji falšovanou potravinou. Objevují se medy ředěné vodou, sirupy, izocukry nebo s přidanou chemií (dobarvené). V další řadě jsou to medy poškozené špatným skladováním či přehřáté. I ty nejlepší padělky medů bohužel neodhalí každá laboratoř.

Zásady výběru medu

1) CENA MEDU

Prvním ukazatelem je nízká cena za kilogram medu. Pokud v obchodě narazíte na kilové balení medu pod 150 Kč, určitě nečekejte kvalitu. Jiná situace je u včelařů nabízejících svůj med. U nich odpadají náklady na dovoz a skladování. U kvalitnějších medů od včelařů se pohybuje cena od 150 Kč nahoru. Pod 130 Kč za kilogram medu by měl být zákazník trošku obezřetnější. Nižší cena může totiž odrážet podmínky, za jakých se med z pláství vytáčí a skladuje. Každý zájmový včelař má provoz vybaven jinak. Jsou zde zájmoví včelaři s profesionálně vybavenými medárnami a sklady, na druhou stranu včelaři, kteří dodnes využívají kočovné vozy se včelami, garáže či kůlny jako prostory pro práci s medem. Tyto okolnosti se na ceně medu přímo projevují.

V dnešní době považuji za zcela samozřejmé používat při práci s medem materiály určené pro přímý styk s potravinami (potravinářská nerez či plast). Také prostory, kde se manipuluje s medem by měly mít, dle mého názoru, parametry potravinářských prostor.

Další nespornou výhodou nákupu medu přímo od včelaře je, že se můžete dozvědět o medu více informací než v obchodě. Odkud přesně pochází a datum vytáčení medu z pláství, někteří včelaři nabízí i ochutnávku jednotlivých druhů.

2) POTRAVINY NA PRANÝŘI

Již několik let funguje web Státní zemědělské a potravinářské inspekce www.potravinynapranyri.cz. Na tomto webu se objevují testy medů minimálně jednou ročně. Občas se objeví i rozbory medů na portále dTestu, nebo také v tisku.

3) VIZUÁLNÍ POHLED NA MED

Pravý med je hodně hustý a čirý. Pokud otočíte sklenici dnem vzhůru, med se pomalu přelévá a vzduchová bublina postupuje pomalu nahoru. Barva medu může být různá, od bílé (pastový med) až po tmavou (medovicový med). Je to dáno druhem medu a světlem, pod kterým se na sklenici díváte. Pokud ale dáme sklenici proti světlu, neměli bychom vidět různé barevné vrstvy. Mohlo by to znamenat nastavování medu cukry a sirupy. Pravý med je konzistentní v celém objemu. Neplatí to pro med, který krystalizuje. Krystalizace je naopak známkou kvalitního medu. I u dobrého medu se může objevit na povrchu tenká vrstva pěny a to buď z pylu, nebo z okolní vlhkosti, pokud například špatně uzavřete sklenici. Pokud byste viděli větší vrstvu pěny, může to znamenat kvašení medu.