Včelí loupež

Co je včelí loupež, kdy nastává? 

V období mimo snůšku, hlavně v podletí, se u včel objevuje slídění, ale i na jaře.

Nedoporučuje se nechávat souše či plásty venku Ci ve včelíne tzv. na vybrání včelami.

Loupeží můžeme označit "vykrádání" jiných včelstev (glycidové zásoby) či prázdných úlu (bez včel). Vely, které loupí pak označujeme jako lupičky. Při loupežích se šíří do okolí varroáza a další včelí nemoci.

Druhy loupeže dle příčiny: 

a) zaviněná včelařem

Sám včelař při špatné zootechnice muže loupež zapříčinit. Nejčastěji se tak děje při krmení cukerným roztokem, kdy včelař polije roztokem část úlu.

Lupičky vycítí roztok, který je mimo úl a začnou ho sbírat, pak začnou napadat krmené včelstvo. Pokud se napadené včelstvo účinně brání a lupičkám nedovolí odnést zásoby z úlu, o loupež se nejedná, ale pouze o pokus.

b) zaviněná zdravotním stavem či genetikou včelstva

Pokud včely nejsou po zdravotní stránce v pořádku (varroáza, virózy), nemusí si adekvátně bránit česno. V tomto případě je zapotřebí zásah včelaře - prohlídka včelstva se zaměřením na zdravotní stav, případně zúžení česna, zavření oček atd.

Pokud usoudím, že příčinou je zdravotní stav, takové včelstvo zruším. Tak oslabená včelstva do zimy či jara nepotřebuji, a je zde riziko šíření včel. nemocí.

Druhy loupeže dle vnímání včelařem: 

a) loupež zjevná

Loupež je jednoznačně rozpoznatelná. Včely se bijí na česně (pokud se ještě brání). Provoz na česně je od časného rána do večera (muže být loupící či loupené včelstvo. Pokud je loupené, včely odlétají se zásobami. Pokud včelstvo loupí, zásoby si přinášejí. Lze odchytit včelu přilétající či odlétající na česně a z toho zjistit stav.

b) tichá loupež

Při této loupeži se včelstvo nebrání. Je proto těžké ji rozpoznat. Lze ji poznat dle většího úbytku zásob, a provozu na česně, jak u zjevné loupeže.

Jak se loupeži bránit? 

Důležitá je prevence. viz loupež zaviněná včelařem. Chovat silná a zdravá včelstva Před krmením cukerným roztokem se dají zúžit česna. Při krmení inverty či těsty to třeba není.

Pokud už loupež nastane, je třeba najít příčinu: chyba včelaře, nemoc, genetika. Pokud je loupež opravdu velká a jde o chybu včelaře či genetiku, doporučuje se zúžit česna na 1 včelu (dle počasí), nebo převést včelstvo na jiné stanoviště. Pokud by se jednalo o nemoc, je lepší včelstvo rozpustit či utratit. Plásty vytočit a vytavit.

Pokud je včelstvo (oddělek) výrazně slabé, je lepší jej rozpustit, než zachraňovat.

Osobně jsem neměl loupež více než 10 let, ani u záložních matek v plemenáčích na dvou plástech 39x24 (česno kruhové s průměrem 3 cm).

Záložní oddělek (matka) na 2 plástech 39x24 se standardně ubrání (pokud včelař nezapříčiní loupež sám).